Město Krnov nechalo na náš návrh zpracovat průzkum denních motýlů. Autor Josef Kašák hodnotí lokalitu…
Areál bývalé vojenské střelnice nedlouho po sametové revoluci opustila Sovětská armáda. Krátce poté se skupina nadšenců začala dobrovolnicky starat o botanicky nejcennější území a pod hlavičkou ČSOP Levrekův ostrov se jí podařilo uchovat nejcennější plochy do současnosti. V roce 2009 spolek ve spolupráci s městem Krnov začal připravovat projekt Pastevního areálu Chomýž. Náročné přípravy a rozsáhlé biologické průzkumy vyvrcholily podáním projektu se žádostí o dotaci na realizaci záměru.
Projekt byl tehdy koncipován dle soudobého stavu poznání a počítalo se s tím, že cenné bezlesí s mizejícím biotopem periodicky podmáčených luk budou udržovat hospodářská, komerčně chovaná býložravá zvířata. Projekt tehdy nevyšel a ani opakovaně se dotaci nepodařilo získat. O čem se v době vzniku projektu pastevního areálu psalo a mluvilo se můžete dozvědět zde:
Pokračovalo období, kdy se nadále a pracně, ale trpělivě pečovalo o lokality sečením trávy a vyřezáváním náletových dřevin a veškerou péči nesl na bedrech spolek ČSOP Levrekův ostrov, kterému v Krnově vděčíme za zachování cenných biotopů a za dosavadní pestrost maloplošných území.
Od roku 2018, kdy vznikl náš spolek ČSOP Slezské odrůdy se staráme o cenné lokality společně (krásné fotky z letní senoseče 2020). Hned první rok jsme měli tu čest poznat biotechnologický efekt poloparazitického kokrhele. Reportáž z veřejné exkurze je zde:
https://www.slezskeodrudy.cz/2018/07/poloparaziticky-kokrhel-nam-zajisti-vice-kvetu-a-mene-travy/
Bohužel nebo vlastně možná bohudík i poslední pokus (rok 2019) o podání žádosti o dotaci na zbudování pastevního areálu, založený na 10 let starém konceptu pastvy hospodářských zvířat skončil opět neúspěšně.
Zatímco projekt pastevního areálu v Krnově přešlapoval na místě, v bývalém vojenském areálu v Milovicích se podařilo vytvořit rezervaci velkých kopytníků pod hlavičkou spolku Česká krajina. Po několikaletém provozování areálu se podařilo získat v českém prostředí cenné zkušenosti s poníky, pratury a zubry a jejich péčí o bezlesí. Krásně a srozumitelně jsou výhody a přínosy pastvy velkých (polo)divokých kopytníků v dokumentu: https://www.slezskeodrudy.cz/2019/07/navrat-velkych-kopytniku/
V roce 2020 se mezi lockdowny podařilo připravit projekt, tentokrát s již moderní koncepcí využití velkých kopytníků – ve spolupráci s odborníky z České krajiny. Projekt byl úspěšně podán a na jaře 2021 město Krnov, jako žadatel konečně získalo prostředky na zbudování areálu.
Další příspěvky
