skip to Main Content
Odborník Na Staré Odrůdy Prozradí, Jaké Ovoce Se U nás Pěstovalo Dříve

Když jsme v prosinci 2016 připravovali přednášku přizvaného odborníka Radima Lokoče, informoval o akci také Bruntálský a Krnovský deník

Odborník na staré odrůdy prozradí, jaké ovoce se u nás pěstovalo dříve

Ať už nakupujete ovoce v jakémkoliv řetězci, stále na vás čekají tytéž odrůdy. Jablka idared a hrušky konference. Kde jsou ty jaderničky, koženáče, renety a štrůdláky našich babiček?

Když se všechny obchody zaměří na pár osvědčených komerčních odrůd, brzy se začne vytrácet rozmanitost i ze sadů. Proč ale také z našich zahrad mizí staré odrůdy ovoce? A máme vůbec nějaký důvod archivní a regionální odrůdy dál množit a zachraňovat?

Kde je možné se na Krnovsku a Osoblažsku seznámit se starými odrůdani, které se tu pěstovaly desítky let, než vyšly z módy? Proč do naší tradiční ovocnářské oblasti dovážíme jablka z Polska nebo ze Španělska?

Na všechny tyto otázky odpoví přednáška Radima Lokoče, která se koná ve čtvrtek 15. prosince v krnovském Coworkingu u Lidlu. Začíná v 19 hodin a vstupné je dobrovolné.

CO PREFEROVALI STAŘÍ SADAŘI A PROČ

Před sto lety byla pro sadaře při výběru odrůdy nejdůležitější chuť, odolnost a vysoký výnos. Žádné normy neexistovaly, takže jim bylo celkem jedno, když polovina úrody měla různé estetické vady jako strupaté, pihovaté, drobnější a jinak vybarvené plody.

Dnes u moderních komerčních odrůd sadaři preferují především jednotný vzhled, protože zákazníci nakupují očima nebo to, co dobře znají. Je žádoucí, aby všechny plody byly bezchybné a vypadaly pokaždé sjtejně. Všechna jablka v regálech obchodních řetězců byla vyšlechtěna a vypěstována tak, aby měla pokud možno standardní velikost, barvu i chuť.

Další rozdíly vychází z technologie pěstování. Staré odrůdy ovoce se zpravidla pěstovaly na dlouhověkých vysokokmenech s mohutnou korunou. Sadaři při česání ovoce na dlouhém žebříku nesměli trapět závratí nebo se museli smířit s tím, že budou ze země sbírat padavky, které se hodí spíš do kvasu, do štrůdlu, do povidel, na ovocnou pálenku nebo na sušení, než na dlouhé skladování.

Velký strom není snadné stříkat proti škůdcům, takže u starých ordůd na vás častěji vykoukne nějaký ten červík.

Pro konzumenty, kteří přemýšlí o ekologii a zdravém životním stylu, je to ale naopak přednost, že se staré odrůdy obejdou bez chemie a sadaři si vystačí jen s přihnojením a občasným prořezáním nemocných starých větví.

OVOCNÉ STEZKY

Radim Lokoč je spoluautorem knihy Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska. Před několika lety organizoval také mapování starých sadů našeho regionu, přednášky i vyznačení ovocných stezek, na kterých se mohou turisté seznámit s různými odrůdami.

Věnuje se propagaci a záchraně ovocných odrůd, na které už sadaři a zahrádkáři téměř zapomněli. Zejména v zahradách po odsunutých Němcích pomologové stále nachází rarity, které je třeba zachránit roubováním dřív, než uhynou stářím.

JAK SE ZMĚNILO NAŠE OVOCNÁŘSTVÍ

Ovocnářství bylo po staletí na Krnovsku i Osoblažsku tradiční činností venkovského obyvatelstva. „Ovocné stromy poskytují nejen potravu lidem i zvířatům, je s nimi spojována tradice výroby moštů, pálenek, sirupů a marmelád, dále sušení ovoce, včelařství i výroba předmětů z ovocného dřeva.

Ovocné dřeviny se také významně podílejí na tvorbě venkovské krajiny. Doprovázejí cesty, zkrášlují meze a obsazují kamenice. Obohacují intravilán obce na návsích, v zahradách a vytvářejí sady,“ popsal Lokoč ovocnářskou tradici našeho regionu.

V posledních desetiletích však z mapy regionu mizí nejen solitérní obocné stromy, aleja a staré sady, ale také moštárny a sušárny ovoce. Na pultech obchodů často leží jablka z Polska a Španělska. Zavařeniny, marmelády a sirupy dělá jen několik babiček ze setrvačnosti pro svá vnoučata a méně je také těch, kteří se o ovocné stromy dovedou náležitě postarat a rozpoznat jejich odrůdy.

Autor: František Kuba

Zdroj: Bruntálský a krnovský deník

Back To Top