Bývalá cvilínská pískovna potřebuje pomoc: bez zásahu hrozí zánik vzácné lokality pro obojživelníky

Bývalá pískovna a později skládka na Cvilíně se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti i díky letošnímu květnovému článku v Krnovských listech a teď i rozhovoru pro Český rozhlas Ostrava, kde jsme měli možnost krátce představit současnou situaci této jedinečné lokality a vysvětlit, proč je nutné jednat co nejdříve.

Vzácný domov pro ohrožené obojživelníky

Lokalita na Cvilíně je významným refugiem pro ropuchu krátkonohou (Epidalea calamita). Druh, který zde byl nalezen v roce 2019 a patří mezi zákonem zvláště chráněné a v české krajině stále vzácnější obyvatele. Kromě ní zde byly zaznamenány i další chráněné druhy obojživelníků, konkrétně blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Všechny tyto druhy mají podobné, poměrně specifické nároky na prostředí, které se v posledních letech na Cvilíně stávají nedostatkovým a lokalita je aktuálně v nevyhovujícím stavu.

Co tyto druhy potřebují?

Ropucha krátkonohá vyžaduje především:

Narušený, nezarostlý povrch – ideálně lehký substrát písčitého až hlinitopísčitého charakteru
Mělké tůně – probíhá v nich rozmnožování a bez kterých druh nemůže dokončit svůj životní cyklus

Bohužel právě tyto podmínky na lokalitě v současnosti výrazně chybí i přes vybudování tůní v listopadu roku 2021, tehdejší údržbu lokality a vyhlášení přechodně chráněnné plochy.

Současný stav je alarmující

Naprostá většina plochy je dnes pokrytá souvislou vegetací a z části náletovými dřevinami (viz. foto), které postupně likvidují otevřená stanoviště nezbytná pro přežití populace. Situaci navíc komplikuje probíhající sucho a dlouhodobý nedostatek srážek, kvůli kterým vysychají i zbývající tůně (viz. foto), tedy jediná místa vhodná k rozmnožování. Pokud se stav lokality nezmění, hrozí, že populace těchto vzácných druhů na Cvilíně postupně úplně zanikne.

Jak lokalitě pomoci?

Řešení existuje a v ochranářské praxi je poměrně dobře popsané. Klíčové kroky by měly zahrnovat:

Stržení drnu na vybraných plochách – obnovení otevřeného, nezarostlého povrchu
Obnovu tůní – obnova mělkých tůní včetně navezení písku do jejich bezprostředního okolí
Dlouhodobé zajištění nezarůstání lokality – ať už formou pravidelného sečení, řízené extenzivní pastvy, případně přísně kontrolovaného a jednorázového offroadového narušení povrchu ve vymezeném prostoru, při důsledné ochraně tůní před poškozením

Poslední jmenovaná varianta může na první pohled působit kontroverzně, jde ale o osvědčenou metodu managementu, která se běžně využívá i ve zvláště chráněných územích s prokazatelně dobrými výsledky. Cílem je totiž záměrně napodobit přirozené narušení půdy, které v krajině dříve zajišťovala třeba pastva velkých zvířat, přirozená dynamika vodních toků nebo vojenská a těžební činnost v minulosti, které dnes v této podobě chybí.

Jednání o budoucnosti lokality

V současné době probíhají jednání s Moravskoslezským krajem, AOPK ČR a městem, jejichž výsledkem by mělo být nastavení budoucí ochrany a managementu lokality. S vysokou pravděpodobností bude cvilínské lokalitě v následujících letech opět prodloužena dosavadní ochrana v režimu přechodně chráněné plochy.

Co bude dál?

Věříme, že se jednání o managementu lokality podaří úspěšně dotáhnout a že budeme moci aktivně přispět k obnově a dalšímu rozvoji tohoto cenného místa. Cvilín má potenciál stát se stabilním útočištěm pro několik vzácných druhů obojživelníků, ale i plazů a byla by proto obrovská škoda, kdyby kvůli nezájmu nebo nevhodným rozhodnutím tato možnost zanikla.